CESTA ZA POHODOU JIŘÍ MACHT2 - MURAL AKCE CIHLA

Cesta za pohodou

autor: Jiří Macht2
kombinovaná technika – fotografická koláž kolorovaná malbou, kresbou, sprejem
vystaveno na místě: MURAL AKCE CIHLA NA PŘÍKOPĚ 18.7. - 30.7. 2024
realizace tamtéž: čtvrtek 18.7. 15:00 - 17:00 hodin
Během tvorby obrazu zazpívá Natálie Stejskalová – zpěvačka, tanečnice, herečka,
modelka, choreografka a lektorka tance. 

Autor o připravovaném díle:
„Na připravenou desku 250 x 125 cm. přenesu černobílou fotografickou koláž, kterou jsem
zkombinoval asi ze dvou stovek mých záběrů.
Celou koláž budu ve čtvrtek 18.7. přímo na místě MURAL AKCE CIHLA NA PŘÍKOPĚ od
15:00 - 17:00 kolorovat za použití barev a sprejů.
Fotografická koláž bude vyprávět příběh, který by byl v mém životě optimální sen o
každém všedním dni.
Možná nikoho, kdo zná mojí tvorbu, nepřekvapí, že z mé koláže bude vystupovat pan
prezident Václav Havel i pan prezident Petr Pavel, ale koláž jako celek bude mít apolitický
podtext, který bude hlavně o dobré náladě, které v dnešní době není na rozdávání.
Doufám, že mé dílo pomůže tam, kde to teď ještě neví a ani se to nedozví, hlavně když
pomůže.“

Autor o sobě:
Mé první publikované fotografie vznikaly ještě na základní škole. V roce 1996 jsem složil
maturitní zkoušku na Střední výtvarné škole Václava Hollara a uspěl u talentových zkoušek
na pražské FAMU-obor fotografie. V roce 2003 jsem studia na FAMU ukončil s titulem
MgA. Během studií jsem nejvíce spolupracoval s profesorem Vojtěchovským a docentem
Rajsíkem. Vydal jsem čtyřicet autorských kalendářů, převážně z cest (USA, Nepál, Tibet,
Čína, Maroko, Austrálie, Nový Zéland, Tasmánie, Kuba, Thajsko, Evropa) a z cest s
významným českým historikem umění PhDr. prof. Františkem Dvořákem po nejznámějších
galeriích a kulturních pamětihodnostech Evropy. Dosud mám za sebou padesát autorských
výstav a mé práce jsou zastoupeny ve sbírkách v Evropě, USA, Austrálii a Asii.
Více info: www.macht2.com

Prof. PhDr. František Dvořák, Csc. o Jiřím Machtovi:
Autor Jiří Macht je uváděn v encyklopedické literatuře českých výtvarných umělců jako
absolvent studia na katedře fotografie Akademie múzických umění (FAMU), začínající
svoji samostatnou uměleckou činnost roku 1992. Uvádí se také, že svoji činnost dokládá
25 samostatnými výstavami.
Jiří Macht upoutává především pojetím fotografie jako prostředku k poznání života hmoty,
jejíž emotivní složky originálně objevuje k vyvolání pocitů zaměřených k účinkům krásy.

Jak známo, takové hodnocení je závislé na stanovisku vnímajícího subjektu. Náš autor její
účinek vyvolává vedením našeho pohledu ke struktuře hmoty za spolupůsobení světla
jako činitele dramatizujícího působení hmoty. Své záběry z objevování podivuhodností
povrchu hmotných struktur komponuje do výtvarných celků označovaných jako koláže. Lze
k tomu dodat, že k aplikaci techniky koláže se nedopracoval z napodobování nějakých
příkladů, ale jenom z vlastní přirozené vynalézavosti a radostného objevování nových
možností své tvořivosti. Oceňujeme dokonce, že dal novou podobu tomuto uměleckému
oboru označenému slovem koláž, přejatým z původního francouzského slova collage,
které především znamenalo obyčejné lepení či spojování, ale také – a tu už zní jinotajně –
zlepšování vína a dokonce v jedné souvislosti i spojení v milostném smyslu. Jiří Macht si
ale z technických i výtvarných postupů koláže vytvořil vlastní metodu k sestavování
kompozic svých snímků pořízených ze záběrů získaných objevným pozorováním různých
hmot a jejich optické, často mechanicky transformované (limitované) struktury, vyznačující
zkoumání reálně hmotné skutečnosti. Vše, co takto vytváří spojováním detailních výseků,
stává se odrazem autorovy životní etiky a s tím odpovědnosti k uměleckému vyznění
svého pracovního postupu. Fotografie je procesem jednoznačně technickým, proto nemá
svůj samostatný slohový vývoj, jakým se vykazuje každé umění. Nemůže se proto ani
opírat o nějakou vlastní výtvarnou myšlenku, poněvadž ve své podstatě není ničím jiným,
než technikou sloužící dokumentaci reality. Jiří Macht vytváří však artefakty, které obstojí
po boku jiných forem umění. Povýšil tak fotografii ze služebné poddanosti reprodukční
praxi.
Tím jeho dílo vytváří paralelu se světem malby, a to především obdobou v hledání řádu a
harmonie, v přesunu zájmu zobrazení struktur, z čehož vzniká obrazová událost.